Presbyopie je věkem podmíněná ztráta schopnosti vidět na blízko. LASIK presbyopii nezpůsobuje, ale existují strategie pro použití LASIKu k léčbě presbyopie.

Častým mýtem, který často slýchám, je, že podstoupení LASIKu způsobuje – nebo urychluje – potřebu brýlí na čtení. Není tomu tak! Potřeba brýlí na čtení se nazývá „presbyopie“ a vzniká jako přirozený důsledek procesu stárnutí – ať už jste podstoupili LASIK, nebo ne.

Oftalmologové stále diskutují o skutečné příčině presbyopie. Nejlepším vysvětlením se zdá být, že přirozená oční čočka, která se nachází uvnitř oka za zornicí, se s věkem stává tužší. Úkolem čočky je ohýbat se nebo vypouknout, aby bylo zajištěno dobré vidění do blízka, a poté se uvolnit pro vidění do dálky. Mladý člověk neustále ohýbá a uvolňuje čočku, když se dívá do blízka a pak se zase dívá do dálky. U lidí mladších 40 let se zdravýma očima je toto ohýbání a uvolňování nevědomé a probíhá bez námahy. Po 40. roce života se však čočka s věkem stává tužší a tužší – a to až do věku kolem 60 let, kdy už je čočka zcela ztuhlá. Z tohoto důvodu je přirozené, že u zdravých očí dochází od 40. roku věku ke stále větší ztrátě vidění na blízko – a ke stále větší potřebě brýlí na čtení nebo „šidítek“.

LASIK tento proces nezpůsobuje. Operace LASIK se totiž provádí na rohovce – vnějším povrchu oka. Čočky se při operaci LASIK nedotýká. Z tohoto důvodu LASIK nezlepšuje presbyopii a LASIK nezhoršuje presbyopii.

Je pravda, že krátkozraký člověk po 40. roce života si stále může sundat brýle nebo čočky a vidět na blízko bez brýlí na čtení. Je to proto, že s odloženými brýlemi nebo čočkami je díky jejich přirozené krátkozrakosti vidění do dálky slabé a do blízka ostré. Odborně řečeno, krátkozrací lidé mají bod zaostření na blízko uvolněný, takže nemusí ohýbat čočky, aby viděli na blízko, takže presbyopie neovlivní jejich vidění na blízko s odloženými brýlemi nebo čočkami. Problémem ovšem je, že krátkozrací lidé nevidí dobře do dálky bez nasazených brýlí nebo čoček, takže nakonec musí nosit brýle nebo čočky (pokud nepodstoupí LASIK), a proto nakonec potřebují bifokální brýle v brýlích nebo brýle na čtení přes čočky.

Ačkoli LASIK presbyopii nezpůsobuje, existují strategie, jak presbyopii při LASIKu řešit. Jednou z možností je použít LASIK k dokonalému nastavení obou očí na dálku. Tomuto postupu se říká „stereo vidění“ a poskytuje nejlepší možné vidění do dálky, nejlepší možné noční vidění a nejlepší možné vnímání hloubky pomocí LASIK. Při stereo vidění bude člověk po LASIKu potřebovat brýle na čtení na úrovni odpovídající jeho věku. Třicetiletý člověk, který podstoupí LASIK pro stereo vidění, nebude potřebovat brýle na čtení, ale padesátiletý ano.

Další možností je tzv. plné nebo klasické monovision, kdy je dominantní oko nastaveno pro dokonalé vidění do dálky a nedominantní oko je nastaveno pro vidění na blízko, na čtení. Monovision LASIK sice poskytuje dobré vidění do blízka i do dálky, ale kvalita vidění do dálky – a zejména kvalita vidění v noci nebo za špatného osvětlení – není tak dobrá jako u LASIK pro stereo vidění.

Třetí možnost se nazývá „smíšené“ vidění neboli mini monovision. Tato možnost je v mé praxi velmi oblíbená u pacientů starších 45 let. Při smíšeném vidění je dominantní oko nastaveno na dálku a nedominantní oko je nastaveno na střední vzdálenost, nikoliv na blízko. Při LASIKu se smíšeným viděním obě oči lépe spolupracují jako tým než při úplném monovizi. Vidění do dálky a noční vidění jsou obvykle mnohem lepší než u úplného monovision LASIK. Vidění do dálky není tak dobré jako u stereo vidění LASIK, ale mnoho pacientů zjistí, že mírný kompromis na dálku jim stojí za to, aby se jim otevřelo vidění na střední vzdálenost. Cílem smíšeného vidění není nutně zbavit se brýlí na čtení pro drobné věci. Naopak, cílem je být stále schopen používat mobilní telefon nebo vypisovat šeky bez brýlí a zároveň se těšit z velmi dobrého vidění na dálku – to vše v presbyopickém věku nad 45 let. Pacienti s LASIKem pro smíšené vidění budou samozřejmě i nadále stárnout a jejich presbyopie se bude i nadále zhoršovat (což bude i nadále zhoršovat jejich vidění na blízko), ale pro daný věk budou mít vždy „náskok“ díky tomu, že budou mít smíšené vidění ve srovnání s úrovní vidění na střední vzdálenost, kterou by měli po LASIKu pro stereo vidění.

Několik výzkumníků nyní pracuje na „PresbyLASIKu“. PresbyLASIK je složitý multifokální tvar vyleptaný do rohovky laserem během LASIKu, který je navržen tak, aby se část rohovky zaostřila na dálku a část rohovky současně na blízko. Výsledky jsou v tuto chvíli nejednoznačné a tento postup nemá schválení FDA.

V jiném blogu budu hovořit o technologiích budoucnosti, které by jednou mohly pomoci léčit presbyopii bez použití smíšeného vidění nebo monovision. Není však jasné, zda tyto technologie budou skutečně lepší než smíšené vidění nebo monovision. Nakonec zejména smíšené vidění pravděpodobně zůstane velmi životaschopnou možností pro většinu pacientů, kteří se u LASIKu potýkají s presbyopií.

Viz také

Chirurgické monovidění při LASIKu
Článek z časopisu Cornea se zabývá úspěšností monovidění při LASIKu u pacientů s presbyopií

Monovidění při LASIKu
Článek z Kalifornské univerzity v Irvine a Cornellovy univerzity se zabývá výsledky použití monovidění při LASIKu k léčbě presbyopie. Tento článek byl původně publikován v časopise Ophthalmology, který vydává Americká oftalmologická akademie.

Vizuální výsledky monovize navozené LASIKem u krátkozrakých pacientů s presbyopií
Tento článek ze španělského Madridu, původně publikovaný v American Journal of Ophthalmology, hodnotí binokulární (obouoké) vidění, kontrastní citlivost a vnímání hloubky u pacientů po monovize LASIKu

.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.